Ochrana krav

namo brahmanya-devaya, go-brahmana-hitaya ca
jagad-dhitaya krsnaya, govindaya namo namah

„S úctou se klaním Pánu Krišnovi, Božstvu uctívanému všemi bráhmansky založenými lidmi, dobrodinci krav a bráhmanů, který vždy přináší dobro celému světu. Znovu a znovu se klaním Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, známému jako Krišna a Góvinda.“

V tomto nádherném verši z Višnu Purány, který pronášíme každý den je Krišna oslavován jako dobrodinec krav, bráhmanů a celého vesmíru. Áčárjové vysvětlují, že dané pořadí není náhodné. Vysvětlují, že krávy jsou Krišnovi skutečně dražší než bráhmani a celý hmotný vesmír.

Ochrana krav, gorákšja, je jedním z pilířů Krišny si vědomé kultury, filozofie a životního stylu. Ve svém učení se Šríla Prabhupáda mnohokrát zmiňuje o důležitosti ochrany krav, která je povinností všech civilizovaných lidí.

Jakožto Krišnou zplnomocněný mahábhágavata zasadil Šríla Prabhupáda nauku o Krišnovi do podvědomí celosvětové veřejnosti a tímto chtěl dát každému možnost začít praktikovat vědomí Krišny, stát se oddaným Nejvyššího Pána a takto dosáhnout životní dokonalosti. Za tímto účelem apeloval na své žáky aby se stali prvotřídními bráhmany, kteří budou schopni dát současné svedené civilizaci ono potřebné vedení, díky kterému lze oddanou službu Krišnovi začít úspěšně praktikovat. Nejprve však musel své nezkušené žáky obeznámit se zásadami skutečného civilizovaného života, ze kterého je možno se na úroveň bráhmany povýšit. Proto jim a stejně tak i budoucím generacím předal tuto nesmírně obsáhlou nauku o duchovním životě ve vědomí Krišny jako alternativu k jejich patetické snaze najít štěstí v mrtvé hmotě. Zásadní součástí této nauky o skutečném civilizovaném životě je i ochrana krav. Ve svém komentáři k devátému verši, čtvrté kapitoly prvního zpěvu Šrímad Bhágavatamu Šríla Prabhupáda uvádí: „Zabíjení krav znamená konec lidské civilizace.“ Pakliže se civilizace chce nazývat lidskou, musí ochraňovat krávy a ne je dennodenně masově zabíjet na monstrózních mechanizovaných jatkách. Proto také již v roce 1968, krátce po ustanovení ISKCONu, byla na pokyn Šríly Prabhupády založena farma Nový Vrindávan v Západní Virginii, která měla za úkol ukázat ochranu krav ve vědomí Krišny v praxi.

My, členové tohoto projektu Bhadram Astu, si plně uvědomujeme nutnost propagace idey ochrany krav ve společnosti a její uvedení do praxe. Také si klademe i za vlastní vinu fakt, že čtyřicet let po odchodu Šríly Prabhupády z tohoto světa se ve společnosti oddaných stále nevynaložilo dostatečné množství úsilí na na její širokou implementaci. Naše restaurace, ale i jednotliví oddaní stále kupují mléčné výrobky z velkochovů, nevaří pouze na ghí, nespolupracují s krávou a býkem v produkci své potravy, nedokáží využívat dalších hodnotných kravských produktů jako je moč a trus a obecně nemají možnost být v každodenním kontaktu s kravami, což je tak zásadní v atmosféře Vrindávanu, který by měl být cílem našich duchovních životů.

Mnoho oddaných je vlivem okolností nuceno žít či pracovat ve městech a být potravinově závislí na produkci různých nadnárodních korporací, které masově zneužívají a zabíjejí krávy a ostatní zvířata. Někteří oddaní to řeší přechodem na veganství, které (ačkoliv má nepochybně své etické opodstatnění) je ovšem jen další záminkou jak se vyhnout ochraně krav, naší duchovní povinnosti. Většina z těch, kteří žijí na vesnici si netroufá pořídit krávu, protože tento krok by velmi intenzivně zasáhl do jejich života, volného času a soukromí. A oddaní co se snaží praktikovat ochranu krav pod některým z oficiálních farmářských projektů jsou jen stěží schopni vyprodukovat dostatek mléka pro svůj projekt, natož pak pro ostatní oddané v okolí a už vůbec ne pro naše restaurace.

Domníváme se tedy, že potřeba ochrany krav, její filozofie a obrovský potenciál, který v sobě ukrývá ještě dostatečně nezakořenila ve vědomí většiny oddaných. Oddaní obecně necítí potřebu se zaměstnat v ochraně krav a přispět na její rozvoj jehož jedním z hlavních cílů je absolutní soběstačnost v mléčné produkci. S trochou nadsázky bychom možná mohli říci, že někteří jsou ochotni zaplatit dvacet korun za půllitr nealkoholického piva, ale už nevidí důvod proč by měli zaplatit 40 korun za litr mléka pocházejícího od s láskou opečovávaných krav.

Proto bychom v této sekci „Ochrana krav“ chtěli propagovat myšlenky górákšji a hlavně se pokusit inspirovat sebe a oddané k jakémukoliv, byť sebemenšímu, přijetí této nedílné součásti Krišny si vědomé kultury do svého života. Jak jsme již uvedli v úvodním článku „O projektu“, naše iniciativa Bhadram Astu použije veškerý zisk z příspěvků za naše služby na propagaci a vykonávání ochrany krav.

Ve své podstatě přináší ochrana krav opulenci a blahobyt. Ze stránek Šrímad Bhágavatamu se můžeme dočíst o neuvěřitelném bohatství, kterým obyvatelé Vrindávanu oplývali jen díky tomu, že se zabývali górákšjou. Védská civilizace byla založena na ochraně krav a proto prosperovala. Proč je tedy vlastně potřeba na ochranu krav přispívat? Ve védský dobách bylo svatou povinností vládců dohlížet na vykonávání dharmy, jejíž nedílnou součástí byla nepochybně ochrana krav. Bohatství království se posuzovalo mimo jiné podle toho kolik krav vaišjové ochraňovali a kolik obětí, konzumujících neuvěřitelné množství ghí, se v daném království vykonávalo. Pro každého vládce bylo tedy prestiží, když ochrana krav vzkvétala. V současném temném věku Kali však čelíme naprosto opačné situaci. Krávy nejsou současnými vládci ochraňovány (snad kromě několika států v Indii) a bezcitní lidé je využívají pro svou chamtivost a nemilosrdně je zabíjejí. Velkochovy, často podporované a dotované státem či jinými nadnárodními subjekty, učinili z krav a ostatních zvířat jen stroje k produkci potravin, které jsou v okamžiku své neefektivity nemilosrdně likvidovány.

A i pro drtivou většinu malých chovatelů je standardní poslat krávu na jatka když se stane neproduktivní. Pro oddané, kteří nechávají krávy přirozeně dožít je v současné době a se současnou legislativou každodenní udržování krav velmi nákladnou záležitostí. Stát nemá žádný sentiment vůči kravám a naopak formou zákonů a různých zemědělských a veterinárních předpisů vyžaduje mnoho poplatků, které musí být za každou krávu, býka či vola během celého jejich života a dokonce i v okamžiku jejich přirozené smrti zaplaceny.

Ačkoliv tedy správně vykonávaná ochrana krav automaticky přinese veškerou Krišnovu přízeň, bohatství a blahobyt, je nezvratnou realitou, že dostat se na tuto úroveň v našich játrách vyžaduje nemalé finanční investice a ohromné lidské úsilí a nadšení. Náš skromný projekt Bhadram Astu tedy chce přispět k realizaci rozšíření ochrany krav jak mezi oddanými tak i v široké veřejnosti. Jak formou finančních příspěvků tak i její propagací. Pevně věříme, že v budoucnu se ochrana krav stane nezbytnou součásti života každého skutečně civilizovaného člověka což razantně změní atmosféru ve společnosti a vytvoří příznivé podmínky pro další rozvoj vědomí Krišny.

agratah santa me gavo, gavo me santa prstatah
gavo me parsvatah santa, gavam madhye vasamy aham

„Nechť krávy stojí přede mnou, nechť krávy stojí za mnou. Nechť krávy stojí po obou mých stranách a nechť mohu neustále spočívat uprostřed krav.“

(Hari-bhakti-vilasa 16.252)